Martin Bandžák vyhrál Czech Press Photo 2017

22/11/2017

Martin Bandžák se narodil v Československu (dnes Slovensko), část dětství strávil v Zambii, kde rodiče pracovali jako lékaři. Fotografii se aktivně věnuje od svých 20 let. Prvním podnětem byl ale starý Contax, který mu otec daroval, když měl asi 12 let. V roce 2001 spoluzakládal humanitární organizaci MAGNA a dosud jí řídí.

[CPP_Martin_Bandzak.jpg]

Jeho série fotografií jsou provázané právě s činností této organizace a zobrazují lidi, kteří žijí na okraji společnosti. Za své fotografie získal několik ocenění, včetně Fotografie roku Czech Press Photo 2010 za portrét zraněného děvčete po zemětřesení na Haiti. Své reportáže pravidelně publikuje v médiích a cyklus Stratene zivoty (AIDS v Kambodzi) vydal knižně. Je ženatý, má dvě děti a žije současně na různých místech planety.

Jak vznikla vítězná fotografie?

Fotografie vznikla v městečku Hermel v Libanonu, které leží na hranici se Sýrií. Tady vznikl Hizballáh, tady má svoji základnu, tady má své věrné. Každý rok tu zároveň pořádá oslavy svého vítězství nad Izraelem, kdy se mu jej podařilo vytlačit z okupovaných území. Hizballáh má dnes vlastní armádu a výrazný vliv na dění nejen v Libanonu, ale také v celém regionu.

Díky podpoře z Íránu je dnes jedním z hlavních aktérů konfliktu v Sýrii. Má tam svoje sklady zbraní a vojáků. Ty verbuje právě díky všudypřítomné propagandě, žoldu v armádě a různým jiným výhodám, díky nimž se mladí muži v chudé části země hlásí do boje.

Martin Bandžák o situaci vzniku fotografie říká: "Já sám jsem se tam ocitnul úplně náhodou. V regionu působím díky humanitární organizaci MAGNA, která zde poskytuje zdravotní pomoc utečencům ze Sýrie. Na stadion, kde se odehrávaly oslavy, mě pozvali místní známí. Tisíce zfanatizovaných lidí, dav podpořený vysokou úrovní propagandy. Několikahodinovým projevům lídra Hassana Nasralla předcházejí bojovná videa, propagace války, násilí, nadřazenosti. Dokonale zvládnuté, doplněné pouštěním balónů a zpíváním bojových písní."

"Jsem tam jediným cizincem (spolu se scénáristou a spisovatelem Marošem Heckem), u brány mi vezmou fotoaparát, na místě je přísně zakázané fotografovat. Nepřekvapuje to, Hizballáh je tím známý. O to více mě překvapila srdečná atmosféra na stadiónu. Nikdo si na nás neukazoval, necítíme, že jsme tam navíc. K mému překvapení jsem fotit na iPhone mohl. A tak vznikla rovněž fotografie chlapce, který za podpory svých kamarádů, se zlatým "boxerem" na ruce zpívá bojové chorály a všichni mávají vlajkami na počest jejich lídra Hassana Nasralla. Nerozumíme nic kromě slov Írán, Sýrie, Russia, Trump. Ale uvědomujeme si, že nejsme na právě bezpečném místě."

"Oslavy pokračují několik hodin, dav se v klidu rozejde, slyšíme výstřely a lidé se vrací zpět do každodenního stereotypu, kde jsou válka, zbraně a nenávist na denním pořádku."

[FR_content.jpg]

Vyjádření poroty Czech Press Photo 2017

Fotografií roku 2017 soutěže Czech Press Photo se stal silný reportážní snímek s výraznou autorskou invencí a fotografickou kvalitou. Fotografie porotu oslovila svými obrazovými kvalitami, jde o profesionálně provedený snímek, se silnou atmosférou, světlem, kompozicí, nabitý emocemi. Vítěznou fotografii je důležité hledat a odměňovat profesionalitu ve fotožurnalismu. Vítězná fotografie je zajímavá také tím, že jde o snímek pořízený mobilním telefonem. Díky tomu mohl fotograf pořídit snímek v situaci, ve které je standardní fotografování klasickou profesionální technikou zakázáno.