Novinky

Současnost a budoucnost fotoreportáže. Zeptali jsme se porotců Czech Press Photo...

Současnost a budoucnost fotoreportáže.  Zeptali jsme se porotců Czech Press Photo... 

Fotoreporéři si stěžují, že jejich fotoreporáže nacházejí čím dál méně uplatnění. Čím to je způsobeno? Jaký předvídáte vývoj fotografiicých žánrů v médiích během příštích let? 

 

Daniela Mrázková, zakladatelka a organizátorka Czech Press Photo

Fotografové mají pravdu, že prosazují těžko své fotografie. Pravděpodobně nejen u nás, ale v celém světě, se žádá čím dál víc - když už fotografie - tak fotografie senzací, fotografie téměř bulvární. A fotografie, která je nějakým svědectvím o životě, o problému, fotografie s hlubším ponorem pod povrch tématu, v podstatě v médiích nenachází uplatnění. Fotožurnalisté budou čím dál víc podmínkami nucení k tomu, aby nepoužívali jen still kameru, ale i video. Myslím, že budou pracovat na dvou kolejích. 

 

Marian Pauer, pedagog, publicista, kurátor, Slovensko

Velkou úlohu v tom hraje dostupnost fotografie širokým masám. S příchodem digitálni fotografie se dnes každý cítí fotografem bez ohledu na to, zda pro  to má oředpoklady, anebo ne. A nabízí fotografie. V redakcích bphužel není takové zázemí, kritické či teoretické, které by posoudilo fotky vhodné či nevhodné pro tisk. A pak je u nás totálně zanedbaná pozice artdirektora v časopisech a novinách, který by měl o fotkách rozhodovat. Na západě je artdirektor první člověk po šéfredaktorovi, zatímco u nás nemá takové pravomoci, jaké by měl mít. Nemá právo rozhodnout, nemá právo veta, nemá právo říct tak tyhle fotky nikdy nepůjdu, půjdou jiné. Pokud se tohle nezmění, tak se nezmění ani přístup k fotografiím v jednotlivých médiích. Vývoj žánrů těžko předvídat. Zatímco dříve lidé čekali na tiskovinu den nebo týden, podle toho, jestli šklo o deník či týdeník, dnes mají informace na internetu okamžitě po události. Tištěná média se asi nějakým způsobem zredukují, zůstanou jen ty schopné přežít.

 

Celina Dunlop, picture editor The Economist, Velká Británie

Ja si naopak myslím, že přiležitosti pro fotožurnalisty se v posledním roce zvýšily. Pokud je The Economist typický příklad časopiseckého světa, tak jsme v posledních dvanácti měsících zvýšili počet publikovaných fotografii o více než 50%. Přiležitost pro fotoreportéry vzrostla společně s používáním "stock pictures". Počet publikovatelných reportáží  a  doba mezi publikováním reportáží se značně zkrátila. Publikujeme snímky ve všech částech časopisu. Napříč světem  - od reportáží, které se odehrávají v Jižní Americe až po reportáže z Jihovýchodní Asie nebo z Dálného východu. Naše zdroje fotografií se také rozšířily, jsme schopni dostat od fotografů fotky okamžitě ze všech končin světa. Tak, aby materiál šel včas do tisku. Nevím, kdo jsou ti lidé, kteří si stěžují.  Má zkušenost je ta, že použití fotografie je okamžité,  rychlé.  Fotky nemusíte zadávat jako například ilustrace, nemusíte připravovat podklady pro statistické tabulky či mapy. Proto je fotografie ideální médium, které ilustruje naše reportáže.

Petr Josek, fotograf Reuters, ČR

Nevím, kam se fotografie bude vyvíjet, je tolik možností. Myslím, že fotografie tady bude vždycky a dobrá fotografie si vždycky najde někde místo. A't už půjde o fotoesej nebo super jednotlivý snímek. Chápu, že v době krize nikdo nechce za fotky nějak výrazně platit…. svým způsobem je to zbytné umění. Společnost se teoreticky bez fotografie může obejít, i když bych byl nerad. Fotografie je nedílnou součástí společnosti. Dá se uvažovat o tom, že fotografii nahradí video. Třeba videonoviny.

 

Tsvetan Tomchev, fotograf, předseda Bulgarien Press Photo, Bulharsko

Nemohu potvrdit, že by byla fotoreporáž na ústupu. Podle mne si dobrá fotoreportáž najde vždycky své místo. Tedy alespoň v Bulharsku. A budoucnost? Myslím, že je v krátkých videonovinách na internetu…

 

 

 

Andrej Reiser, fotograf Bilderberg, ČR

Především tím, že každý obrazový redaktor má přes internet přístup k nespočetným pramenům fotografickho materiálu. Z jakéhokoliv místa na světě si může tento materiál, který je během pár minut k dispozici, objednat pro příští výtisk novin, časopisu atd. Tím pádem nemusí sám fotografie nechat produkovat, což by bylo zdlouhavé a mnohem dražší. A budoucnost fotografie? Myslím, že se nebude od té dnešní výrazně lišit.

 

Tomasz Gudzowaty, fotograf, Polsko

Svět fotožurnalismu - a tady vynechávám fotografie celebrit - má problém… jak se zdá. Existuje pro to mnoho důvodů – cirkulace novin a časopisů se v posledních letech snížila, stejně jako ceny za obrázky. Jde o problém předimenzované nabídky.  Díky rychlému vylepšování digitalních technologií spolu s jednoduchostí publikace v internetových médiích, začala být fotografie levná – v každém smyslu tohoto slova. Bohužel. Vydavatelé platí za to, co mohou prodat. A ne za to, co si myslí, ze je dobrá fotografie. Cokoliv se ve světě přihodí, hned jsou tam tři lidé s digitálními fotoaparáty a smartphony. Mohou poslat snímky okamžitě, a ta rychlost, okamžitost – ne kvalita informace – je jediné důležité. Solidní tisková fotografie dnes už není udržitelná profese. Na druhé straně se vždy najdou lidé, kteří budou hledat hlubší smysl a důležitost sdělení. To je naděje do budoucnosti, ale možná budeme muset najít nový obchodní model pro fotožurnalismus, který zaručí potřebnou svobodu tvorby. 

Lee Yong-Hwan, pedagog Chung-ang University

Fotožurnalismus to teď má těžké všude ve světě. Díky internetu můžete lehce získat fotografie amatérů a celý tento průmysl rychle vzkvétá. Máme ten samý problém v Jižní Koreji. Hledáme jiné cesty. A kde vzít peníze? Také se hodně fotografů mění. Dříve měli práci v novinách a časopisech, teď musí hledat vlastní cestu a nový přístup. Používají sociální webové sítě, dělají na nich dokumentární výstavy. Vytváří to tak - i v Koreji - pro fotografy nové příležitosti...

 

Mladen Antonov, fotograf, šéfredaktor AFP Photo, Francie

Fotografové mají čím dál méně možností publikovat. Mají čím dál méně zakázek. A je také čím dál méně peněz pro fotografy. Tištěná média jsou v krizi a nemají finančí prostředky, to je prostě fakt, který musíme akceptovat. Když fotograf pracuje v terénu, musí být dnes navíc velmi flexibilní a rychlý a směrovat své práce nejen pro tištěná média, ale i pro internet. Právě internet skýtá pro fotografy nové možnosti. Fotografové by se navíc měli naučit pracovat multimediálně, točit i video a napsat text. Taková je budoucnost - a ne že fotograf vyprodukuje pár statických fotografií.

Péter Korniss, fotograf, poradní sbor WPP, Maďarsko

Bohužel pro fororeportéry je čím dál menší uplatnění. Tištěná média se ztenčují… Tedy přesněji řečeno - stále je dost "nablýskaných" časopisů, ale tištěných médií s fotoreportážemi ubývá. Na druhou stranu přibývá mnoho možností na internetu. A to nejde jen o online časopisy, ale i o nejrůznější webové sítě. Vidím trend, že se fotoreportéři prezentují na netu, protože pro ně není místo v tištěných médiích. Zakládají vlastní weby, používají Facebook. A kromě toho posílají snímky do specializových soutěží, jako je Czech Press Photo, World Preess Photo či Hungarien Photo. Tam ukáží své ambice a porovnají se s ostatními.  

Walter Bergmoser, pedagog, kurátor, Německo

Média se mění, protože lidé mění způsob, jak je používají. Tištěná média se pomnalu vytrácejí. Zároveň se všechno zrychluje. I to, jak vnímáme své okolí. Už není čas na editaci fotografií či za ni dokonce platit. A s tím, jak se mění naše chování, se mění i to, co od obrazu očekáváme. Pro klasického dokumentárního fotografa je tento vývoj problematický. Musí jít flexibilně s dobou, posouvat se v možnostech digitální fotografie. Už to není ani o úhlu jeho pohledu, ale o tom, jak to vidí - či chtějí vidět - lidé. Neříkám, že se fotodokumentarismus úplně vytratí, ale bude existovat jen ve speciální oblasti. Někde v rohu. Jinak budoucnost fotografie obecně skýtá mnoho podob. Fotografii už dnes vnímáme v několika mediálních polohách, na Ipadu, smartphonu a tak dále… A budoucnost jistě přinese i nová média. Také se zvětší důraz na videa. Skutečnost je dnes taková, že může každý fotit smartphonem, každý může být fotožurnalistou. Jde o lidovou fotožurnalistiku. To je také nový fenomén, který čeká velká budoucnost, zatímco fotožurnalisms, jak ho známe z minulosti, zemře.

Silvia Omedes Alegre, kurátorka, pedagožka, publicistka, Španělsko

Je to celosvětový problém. Časopisy s tradiční podporou dokumentarní fotografie už neexistují, takže fotografové, kteři mají důležitou story, potřebují najít alternativní způsob, jak ukázat svoji práci. V budoucnu se fotografové potřebují naučit víc dovedností, naučit se lépe sami prodávat, používat internet, sociání sítě, vyhledávat kurátory, festivaly, ceny, granty. Když máte dobrou story, tak se někam dostane, ale už nemůžete spoléhat na časopisy. Časopisy se soustřeďují jen na to, co se prodává. Když se o vaši práci tištěný tisk nezajímá, musíte si najít alternativy. 

 © Oleg Homola

 

Pokračování otázek zde.